Alexander Bach

Alexander Bach
Alexander Bach
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Ministr spravedlnosti Rakouského císařství
Ve funkci: 18. července 1848 – 28. července 1849
Předchůdce	Franz Seraph von Sommaruga
Nástupce	Anton von Schmerling
Ministr vnitra Rakouského císařství (Od 28. 7. 1849 jako definitivní ministr.)
Ve funkci: 17. května 1849 – 21. srpna 1859
Předchůdce	Franz Seraph von Stadion
Nástupce	Agenor Gołuchowski
Předseda ministerské konference Rakouského císařství (Jen prozatímně pověřen funkcí.)
Ve funkci: 9. dubna 1852 – 11. dubna 1852
Předchůdce	Felix Schwarzenberg
Nástupce	Karl Ferdinand Buol-Schauenstein
Narození	4. ledna 1813 Loosdorf Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. listopadu 1893 (ve věku 80 let), 13. září 1893 (ve věku 80 let) nebo 13. listopadu 1893 (ve věku 80 let) Unterwaltersdorf Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Rodiče	Michael Bach a Josefa Kroatová
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik
Ocenění	čestný občan Budapešti (1853) Čestné občanství hlavního města Prahy velkokříž Císařského řádu Leopoldova velkokříž Řádu Františka Josefa
Commons	Baron Alexander von Bach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander svobodný pán von Bach, německy Alexander Freiherr von Bach (4. ledna 1813 Loosdorf – 13. září 1893 Unterwaltersdorf^[1][2]) byl rakouský politik, během revolučního roku 1848 nejprve představitel liberálů, později vykonavatel a strůjce politiky potlačení revoluce, ministr spravedlnosti (1848–1849) a ministr vnitra Rakouského císařství (1849–1859). Jeho působení na počátku vlády Františka Josefa I. je spojeno se (znovu) zavedením neústavní moci tzv. neoabsolutismu, též Bachův absolutismus.